Lollipop Chainsaw

Dnes nestačí být obyčejný. Musíte vynikat, například nekonečnou hloupostí nebo velkým poprsím. Jedině s touto myšlenkou máte šanci uspět i v herním průmyslu, což si uvědomili i v Japonsku, když začali s přípravami bizarní hack’n’slash s gigantickým výstřihem, Lollipop Chainsaw. Pokud vám nestačí dávka odhalených kalhotek, obnažených prsních implantátů a usekaných hlav v každodenním bulváru, máme pro vás ideálního kandidáta, který vyčnívá v prakticky všech ohledech. A nemyslíme to nutně špatně, naopak, pokud vás může něco překvapit, je to právě Juliet a její beztělý přítel Nick!

Dívka krev a kozy

Je velice nepravděpodobné, že jste o této divoké akci, připomínající kombinaci Devil May Cry, Dead Rising a Barbie, ještě neslyšeli, jelikož tvůrci hru od začátku prezentují pohledem na nadzvednutou minisukni blonďaté roztleskávačky Juliet, která zbavuje městečko od přívalů zombie. Pokud vám nyní řekneme, že se Juliet ohání motorovkou, na které je připevněn reprák a telefonní sluchátko, budete nás stále číst? Lollipop Chainsaw se perfektně podobá metalácké Brütal Legend z roku 2009, a to nejen díky osobitému soundtracku a ztřeštěné hratelnosti. Hra si zkrátka jde dokonale za svým, obklopila se neobyčejnou aurou, na rozdíl od jmenované inspirace se jí to ovšem vcelku daří.

"Udělám si fisting p****e tvojí hlavou!" - fotbalová zombie

Infantilně-perverzní humor z nejtemnějších částí středoškolských kolejí ovšem nemusí sednout každému, tím spíše platí nerovnice, kdy buďto milujete, nebo nenávidíte. Ostatně, ani příběh nepatří k tomu nejpromyšlenějšímu na světě. Jako osmnáctiletá Juliet jdete do parku ve městě San Romero navštívit svého milého Nicka, načež se šikanovaný gothic rozhodne vyvolat démony pekel = všichni kolem se mění v zombie a váš přítel přichází o tělo. Juliet si tak jeho hlavu připevňuje nad zadek, nejspíše proto, aby mohla kamera při dialozích neopatrně natáčet i její kalhotky, a téměř i vyhřeznuté útroby.

Tragédie na střední

Na vyprávění se tedy nemá smysl zaměřovat, hratelnost a gradace hry si ovšem nezadá ani se špičkami v oboru. A špičkami myslíme například i takový God of War, který ve srovnání s některými pasážemi Lollipop Chainsaw působí dokonce nudně. Pravda, ani tentokrát na vás nečeká nijak sofistikovaná hratelnost, hra na vás ovšem neustále chrlí novinky v podobě zbraní, hlášek, rozličného prostředí, unikátních nepřátel a zajímavých bossů. Během šesti hodin budete neustále překvapováni kombinací rychlých běhacích částí, masakrování mutantů a quick-time miniher, kde je potřeba ve správném pořadí namačkat sled tlačítek.

"Díky Juliet, dnes si ho nad tebou určitě v*****m!" - zachráněný spolužák

K tomu všemu si připočtěte fakt, že je veškeré vaše počínání monitorováno bodovacím systémem. Velký bratr má ovšem své opodstatnění, protože nasbírané medaile měníte za vylepšení, učíte se novým trikům (které vedou nejen k dalšímu odhalení intimních partií), jako správná puberťačka nakupujete oblečky a obecně se až do absolutního konce nenudíte. V případě Lollipop Chainsaw není vůbec na škodu, že příběhovou linku sjedete za jedno dlouhé odpoledne. Když jste totiž častěji vystavováni bojovým sekvencím, náznaky stereotypu začnou pomalu vystrkovat růžky, naštěstí jsou rychle zašlapány rozmanitostí jednotlivých úrovní a doprovodných efektů.

Za doprovodu metalu

Nelze tvrdit, že by se Lollipop Chainsaw hratelností od konkurence lišila, náplň jednotlivých úrovní je ovšem namixována tak, abyste se skutečně nenudili už jen při pohledu na jejich dizajn. Když například navštívíte obchodní centrum, závěrečného šéfa oslabujete hraním zmodernizovaných miniher v podobě klasik, jako je Pac-Man, kde vás nahání krvelačná žlutá legenda. Při návštěvě místní farmy sekáte kombajnem tučné klasy rukou a nohou, při pobíhání po škole na vás křičí hořící zombie hasiči hlášky typu „Pomůžu vám sundat kočičku ze stromu!“ A tím to zdaleka nekončí.

"Tenhle chlápek mě ošahává víc než otec O'Malley!" - Nick když jej boss chytí do ruky

Onen humor místy vychází z hitů televizní stanice Jetix, jen aby vás Juliet následně rozesmála hláškou „What the dick!“ Nejde o náhodu, hra si dělá legraci z mnoha popkultur a daří se jí to na jedničku… tedy na známku S. O to více si jednotlivých narážek všimnete při zábavných soubojích s bossy, kteří jsou až nápadně rozděleni do pěti hudebních žánrů. Bojový systém by si možná zasloužil více péče, jelikož i s odemčenými komby se průběh boje nijak výrazně nemění. Na druhou stranu, tempu hry perfektně sedí jednodušší pojetí, kdy motorovkou popravujete, pompony omračujete a rozprašovačem sestřelujete beznohé poletující strašáky.

Hnojivo na kytky

Ano! Beznohé poletující strašáky… v Lollipop Chainsaw narazíte na bizarnější kreace, tančící zombie policisty z YMCA, hrdé zombie babičky a tvrdé zombie prznitele kuřat a dobytka. Na nedostatek variací si skutečně stěžovat nebudete. Zapomeňte na jakoukoliv logiku, Lollipop Chainsaw je vysokofrekvenční, rozhodně ne však laciná akce! Dotvoření žoviální atmosféry pomáhá i vcelku bohatý soundtrack, na kterém se mimo jiné podílel i legendární Akira Yamaoka, skladatel, jehož temné tóny straší hráče již od první Silent Hill hry. Jakmile navíc přejde do nesmrtelného Sparkle Hunting módu, kdy umírá vše, jen ne vy, všechen ten bláznivý metal vystřídá klasika Lollipop z roku 1958, kterou nahrála feministická formace The Chordettes.

"Ty myslíš, že mě to bolí? Právě jsem se trošku udělal!" - Zed, rádoby punker a emotroska

S vizuální stránkou hry to už tak slavné není. Kombinace 3D a komiksově laděné cel-shade stylizace na první pohled funguje, dokonce i dizajn úrovní hraje všemi barvami, po stránce technické jde ovšem o silný podprůměr s jednoduchými modely, banálními animacemi postav a prázdnými koridory. Hra nemíří na vrchol technického potravního řetězce, dokázali bychom si ovšem představit mnohem preciznější práci při tvorbě hry zvláště v takto bohaté konkurenci. Když se totiž zastavíte, třeba po dohrání hry, zjistíte, že to všechno kolem je jen efekt, který vás perfektně pobláznil.

"Nicku, nebuď rasista na krávy!"

Neberte to špatně, Lollipop Chainsaw je skvělá při prvním hraní. V záchvatu odlišnosti a nefalšovaného šílenství jí odpustíte místy ohyzdné technické zpracování, ani bojový systém vám nepřijde jednodušší, než doopravdy je. Oněch 6 čistých hodin hratelnosti je úplně ideální hranice pro hru, která se vám s každým dalším hraním zprotiví. Pokud ne, stále máte k dispozici globální online žebříčky, jež vaší motivací nasáklou duši potáhnou mnohem dále, možná se rozhodnete zakoupit všechny libůstky, které jste nestačili posbírat při prvním hraní. S trochou štěstí vás hra neodradí svým humorem a vy vydržíte až do jejího konce, ale co potom? Za plnou cenu získáte slušnou porci jednorázové zábavy.

"Hniju jak hnusnej špekoun." - obtloustlý zombie farmář