Král je mrtev, ať žijí Cities: Skylines! Jak šel čas s (ne)korunovaným králem budovatelských strategií | Kapitola 3
Seznam kapitol
Fakt, že v rámci určitých časových obdobích dominuje nějaká hra, není ani překvapivý a ani ničím zajímavý. Poslední léta stále dlouhodobě patří dominantnímu Fortnite. Než Epic Games narazili na zlatou žílu, nějakou dobu se na výsluní hřál Overwatch. Dobu před ním bych přisoudil pravděpodobně Minecraftu. Nejen, že všechno to jsou působivé a v jistém slova smyslu dlouhotrvající hry, které se v popředí zájmu drží dlouhodobě. O všech navíc byly popsány stohy papíru a netřeba tak jejich úspěch sáhodlouze rozebírat. Zbytek tak jako by různě přicházel a zase odcházel. Prakticky v každém žánru se tu a tam objeví nějaký hit, který tu s námi nějakou chvíli je, pokud chcete hrát ten-a-ten typ hry, tak sáhnete právě po tomhle titulu, až za pár měsíců nebo maximálně pár let dorazí něco novějšího, co tuhle očividnou volbu nahradí. Existuje ale pár výjimek, které tu s námi drží třeba celou dekádu. Tak jako Cities: Skylines.
Vedle počítačů vyšlo Cities i na konzole. Je to možná moje lenost, ale přestože hru vlastním i na Steamu, stovky hodin jsem se hrou strávil specificky na PlayStationu 4. Chápu, že pro spoustu lidí jde o nepředstavitelnou věc, hrát strategii na konzoli je přece očistec, ale autoři ve spolupráci s portovacím týmem vytvořili skvěle ergonomický layout ovládání, které člověku dovoluje hrát hru naprosto plnohodnotně. Kromě Xboxu a PlayStationu pak vyšla i edice pro Nintendo Switch.
Ačkoliv jde o strategii, specificky v rámci větších měst už bylo znát, že se konzole zadýchávají více než by bylo zdrávo. Jak navíc šel čas, hráči PC verze dostávali nejrůznější vylepšení (například výrazné zvětšení herní plochy), a tak se po pár letech od uvedení nové generace konzolí objevil remaster.
Cities: Skylines 2 by mělo vyjít ještě letos.
Ne, hra není o moc hezčí. Má vyšší rozlišení a je pocitově plynulejší. Větší města už neždímají konzoli na hranu, byť, přiznávám, jsem zatím všech 25 herních polí nenaplnil po okraj k prasknutí. K dispozici je nově map editor, takže pokud už znáte všechny herní plochy nazpaměť a nechcete kvůli nim kupovat DLC, přijdete si na své. A pokud byste náhodou konzolovou verzi neměli a chtěli byste si ji koupit, její součástí je i rozšíření After Dark, stejně jako tomu bylo při uvedení na PS a Microsoft Store před šesti lety.
Novinek je víc, ale jsou tak specifické a konkrétní, že si jich všimnou jen zkušení hráči. Lehce se změnily některé obrazovky, a ačkoliv jsem z nich ze začátku nebyl moc nadšený, nakonec jsem si zvykl a souhlasím s tím, že jde o změny k lepšímu.
Pořád jde ale o stále stejnou hru. Pokud jste Cities: Skylines „prohráli“ křížem krážem, nic nového tu nečeká. A pokud máte třeba diskovou verzi nebo verzi z PS Plus (nebo obojí, jako já) a na remaster tak nárok nemáte, tak si vlastně nemusíte úplně zoufat. Změny jsou fajn. Jestli ve hře plánujete strávit dalších tisíc hodin, nákupu pravděpodobně litovat nebudete; a vaše peněženka už stejně krvácí z těch tisíců, které jste do hry v průběhu času vložili. Pokud jste hru nehráli vůbec, nákupu litovat nebudete úplně stejně. Ale jinak?
Jinak už je na Cities patrný zub času, a remaster i přes upgrade nemění fundamentální prvky hry. Po pokračování jsme ostatně volali už před lety.
A konečně na něj dochází.
Cities: Skylines 2 by mělo vyjít ještě letos. Kdybych si měl na něco vsadit, tak bych řekl, že autoři se budou snažit hru trochu ztížit, a že se pokusí nabídnout i jiné „problémy“, s nimiž si budete muset poradit i v pokročilé fázi hry. Dnes už víme, že hra nebude obsahovat multiplayer. Jestli je to škoda nebo ne, nechám na každém z vás. Ale co dál?
Někdo by možná ocenil kampaň, nebo nějaké výzvy, které by představovaly určitou nadstavbu pro sandbox. Já ne. Já bych možná chtěl, aby se Cities transformovalo v něco, co reprezentuje třeba Foundation. Hra, které spíš řeknete, co chcete, a ono se to organicky postaví, než abyste stavěli zónu po zóně a barák po baráku. Nedokážu si totiž představit systém, ve kterém by hráč nemusel stavět lampu po lampě a lavičku po lavičce, a města vypadala pořád přirozeně, organicky.
Každopádně, Skylines 2 teprve dorazí. Za zmínku stojí i fakt, že Cities lze hrát už nějaký čas ve virtuální realitě. VR verze představuje Cities tak, jak je známe, jen všechno vidíte tak nějak z bližší perspektivy – a to teď pomíjím fakt, že se můžete přiblížit na úroveň silnice – a po mapě kreslíte pohybem ruky namísto analogové páčky. S příchodem PSVR2 na trh dorazilo Cities VR: Enhanced Edition, čili jestli nemáte ve VR co hrát, tohle je jedna z možností. Osobně si ale myslím, že jde spíš jen o gimmick, takovou hračku, která vás zabaví, ale plánovat své město je lepší bez nasazené helmy.
I tohle svědčí o tom, jakým fenoménem se Cities v průběhu času stalo…
