WWE '13

Když jsme před rokem wrestlingu WWE 2012 vytýkali nepřehledný a zbytečně překombinovaný interface, vývojáři nás nejspíše odposlouchávali. Házení velkých chlapů přes provazy, mlácení nebožáků židlemi po hlavě a kopání rozhodčích už není jen výsadou hospodských rvaček. Věřili byste, že vás za to můžou i platit?! Duh! Značka WWE, kdysi známá pod názvem WWF, vznikla jako oslava tohoto sportu. Vyzdvihuje tu mohutnou americkou show gladiátorů v těsných kostýmcích a fraškovních trenkách, poslední díl navíc ještě více posiluje dojem, že i hra může sloužit jako velice šikovná encyklopedie.

V záři reflektorů

A proč by ročník s číslovkou 2013 měl tedy obdržet lepší hodnocení než předešlý díl? THQ nadšeně argumentuje přístupnější hratelností, dostatečně vyhlazenou na to, aby se v ní orientovali i nově příchozí a náhodní kolemjdoucí. Jakmile tedy skočíte do ringu, poznáte celou řadu změn a novinek zejména na frontě ovládání a interakce s okolím. Bohužel, mnohdy za cenu menších kompromisů. Hra vám nyní výrazněji a plynuleji pomáhá s bráněním. To znamená, že drtivé většině chvatů a úderů můžete oponovat za doprovodu varování, kdy máte příslušné tlačítko stisknout. Super! Problém je ten, že časování náznaku obrany je mnohdy buďto opožděné, nebo naopak přichází příliš brzo.

S praxí se ale podvědomě naučíte bránit sami a po čase od indikátorů upustíte úplně. Co se týká ovládání jako takového, velká spousta zbytečných kombinací tlačítek byla nahrazena přehlednějšími sekvencemi, závisejícími na aktuální pozici wrestlera. I odezva postav, ať už hrajete sami nebo ve dvou v Tag týmu, je na mnohem lepší úrovni a tak je pobíhání nejenom po ringu, ale i mimo něj, mnohem příjemnější, plynulejší, s minimálním počtem záseků. Hra je tak v jádru boje, kdy ostatní bouráky chytáte, posíláte je do provazů, nebo je třeba i odpočítáváte, mnohem jednodušší a přehlednější. Změny v uživatelském rozhraní nefungují úplně dokonale, ale rozhodně dělají z WWE ’13 mnohem férovější titul. Předešlý ročník se u podobného vyjádření jen červenal.

Hroutící se hvězda

Je to ale cejch WWE, který byl letos opět krásně vyleštěn bohatým obsahem. Pro milovníky wrestlingu je nový ročník trošku jako hymna a oslava tohoto sportu/show. Nespočet známých hvězd, svalovců i testosteronem napěchovaných dívčin, originální pohyby, uvítací obrazovky… všechnu tu atmosféru kazí sice mnohem hladší a detailnější, leč stále lehce plastová grafika. Nejzábavnějším a nejdistinktivnějším znakem nejmladší WWE hry je ovšem mód Attitude Era, jenž až na drobné výjimky detailně replikuje počátky této wrestlingové organizace. V dobách, kdy se společnost ještě jmenovala WWF a soupeřila o přízeň fanoušků s konkurenční WCW, se do mysli lidí dostala skupinka wrestlerů, jejichž příběh je vyprávěn autentickými zápasy a tematickými vstupy.

V rámci her se vtělíte například do role Mankinda, Stevea Austina, Kanea a několika dalších hrubiánů, přičemž v průběhu zápasů plníte i sekundární úkoly, které vás ještě více svazují s historií. Snažení tvůrců se bohužel částečně minulo účinkem, například dobový dabing nedovoluje říkat hlášku „World Wrestling Federation“ díky absenci práv. Části dialogů jsou tedy utlumeny, loga WWF na některých místech po aréně a na pásech rozmazána tak, aby nebyla znatelná a tedy i z právnického hlediska nezávadná. I přesto je Attitude Era opravdu zábavnou částí hry, která musí zákonitě potěšit všechny bijce a potící se maniaky.

E-ncyklopedie, e-knížka, e-rvačka

I přesto nejvíce času strávíte v rozmanitém editoru postav, který je následován silně variabilní kariérou WWE Universe, do níž nadšení kluci a holky v Yuke's namontovali ještě více pák. Můžeme použít vlastního wrestlera? Ano, to můžeme! Nově si můžete vlastní tažení přizpůsobit například i po stránce vytvořených arén, konkrétních soutěží, či soubojů o tituly. WWE ’13 je v tomto ohledu o parník dál, pravdou zůstává, že díky volnomyšlenkářskému pojetí kariéry není WWE Universe tak zábavný jako předem nastavený Attitude. Což ve výsledku ničemu nevadí, pokud hru hrajete, předpokládá se, že jste zapálení rváči, kteří dají pouze na vlastnoručně vytesanou superhvězdu.

Atmosféra hry je obecně na více než slušné úrovni, což se bohužel nedá říct o fungování enginu jako takového. Nová revize Predator 2.0 enginu sice umožňuje vykreslování detailnějších postav, zároveň má ovšem problémy se zvukem a v případě multiplayeru i se stabilní snímkovací frekvencí, která mnohdy klesá až na úplné dno a končí zámrzem. Publikum reaguje na počínání zápasníků dynamicky, někdy ovšem začne vřískat bezdůvodně, jindy naopak mučí v momentech, kdy se vám chce štěstím plakat. Třeba když se vám podaří pěkný speciální chvat nebo oponenta prohodíte klecí a on se příjemně rozloží na dně ringu. A aby se to nepletlo, zvuk občas vypadne úplně!

Krása vypadá jinak

Přesto je to právě hratelnost se značce oddanou vizí, která vyzdvihuje hru tak mocným způsobem. Hra je přístupná nejenom po stránce ovládání, vše se vám snaží vysvětlit i jako začátečníkům, a ačkoliv je její grafická prezentace mnohdy dosti chatrná, pro účely WWE ’13 je naprosto dostačující. Gladiátora lze buďto odpočítat, ochromit zlomením konkrétní kosti nebo knockoutovat silným chvatem. Na rozdíl od předchozích her je mlácení mnohem zábavnější, ačkoliv ne tak efektivní, jako odpočítání. Když už si ale svou postavu pipláte, byla by škoda si na někom neotestovat své unikátní pohyby.

A zatímco je WWE jedna z těch sérií, která pravděpodobně nikdy nebude hrát na nejdokonalejší technologie ji pohánějící, vývojáři udělali dobře, že se zaměřili na ten věcný obsah, který stačili za rok vyleštit do takové podoby, aby byl v praxi použitelný a stravitelný všemi hráči. Po ruce máte brutální editor postav, spektakulární kariéru, encyklopedické informace o hráčích a WWE, stejně jako zábavné módy, jimž vévodí Attitude Era. Není dokonalá, ale jsme upřímně rádi, že si vývojáři vzali připomínky k minulému ročníku k srdci. A teď omluvte nás, chystají se nás kopnout do břicha…