The Sims 3 Recenze The Sims 3

The Sims 3

Jaromír Möwald

Jaromír Möwald

28. 10. 2010 22:19 4
Reklama

Série The Sims na konzolích, alespoň z pohledu člověka, který hrál všechny dosavadní díly pěkně v komfortu své klávesnice a myši, nikdy fungovat nebude. Vše je příliš těžkopádné, nic nejde vyřešit jednoduchým kliknutím na příslušnou ikonku a i k tomu, aby si váš Simík došel na záchod, musíte vyvinout poměrně komplikované úsilí. Tolik pohled ortodoxního PCčkáře. Ovšem v rámci možností, které lidem z EA poskytoval obyčejný joypad, se s úkolem převést tento simulátor života (jakkoliv je toto slovní spojení již notně omšelé) i na konzole poprali celkem slušně. Ovšem, jak pro koho...

Klik sem, klik tam

Hned na úvod je však nutné si postěžovat na technické řešení kamery (která automaticky reprezentuje i aktivní kurzor), snímající vaše snažení. Ta pochopitelně musela být namapována na obě dvě analogové páčky – jednou se pohybujete po prostoru, druhou natáčíte úhel. Problém ovšem tkví v tom, že pohled není vždy vycentrovaný a tím pádem ani kurzor není stále ve středu obrazovky. Poměrně zásadně to ztěžuje orientaci a hlavně vás to nutí neustále jemně pohybovat páčkami, abyste se, pokud možno, natočili do co nejpříhodnějšího úhlu. Problém se pochopitelně stupňuje s tím, jak komplexnější dům si postavíte. Už při obyčejném dvoupatrovém domečku se ale stává velmi rychle iritujícím a hlavně pro perfekcionisty, zvyklé na pevné ukotvení kamery, dost možná i fatální. U této, na první pohled možná nepodstatné věci, totiž strávíte tolik času, že se vlastně ani nedovedete naplno ponořit do samotné hratelnosti.

To by byla ovšem škoda, protože po této stránce se jedná o naprosto stoprocentní převedení zážitku z PC verze i na konzole. Vzhledem k tomu, že snad všichni tak nějak tuší, o čem že v sérii Sims jde, se nebudeme pouštět do nějakého obšírnějšího popisu samotné náplně hry. Vše ale funguje i na konzolích tak, jak má – Simíci se ráno probudí, jdou do práce, zatímco vy opečováváte dům, užijí si trochu volného času a druhý den zase znova. V závislosti na tom, jak moc se chcete do jejich denních rutin „plést“, je možné si nastavit míru autonomního myšlení a případně se tak věnovat pouze těm zajímavým činnostem, kdy vše ostatní přeskočíte za pomoci zrychleného času. Novinkou ve verzi pro konzole jsou takzvaná životní přání, za něž dostáváte karmické body. Ty můžete následně vyměnit za různé bonusové předměty, ale už asi tušíte, že praktické využití je, kromě těch nejdražších bonusů, velmi mizivé. K dispozici máte pochopitelně i mapu celého města, ovšem ta není plně trojrozměrná, jak jsme byli zvyklí z PC, nýbrž je symbolizována 2D plackou, na níž jsou umístěny jednotlivé ikony. Lokace jsou tím pádem od sebe oddělené, a pokud se chcete přesunout ze svého domu například do parku, či k bazénu, tak je třeba to provést ručně skrze mapu. Nepříjemné je, že při každém přechodu se hra poměrně dlouho nahrává. Stačí si představit situaci, kdy tatínek je v práci, maminka v knihovně, dcerka ve škole a syn se zašel podívat na fotbal. To jsou dohromady čtyři velmi dlouhé loadingy v případě, že je všechny chcete dirigovat ručně. Problém se nevyřeší ani po instalaci na harddisk, nahrávací časy zůstávají pořád stejně dlouhé.

Menu v menu

S nutností dlouhých loadingů souvisí i další drobná chybka. Ovládání, ať je jakkoliv dobře designováno pro konzolový gamepad, zkrátka není tak přesné a hlavně rychlé, jako prosté kliknutí myší. Navíc využívá naprosto všech tlačítek, která se na gamepadu nachází, a vzájemně je kombinuje i u těch nejběžnějších činností, například při přepínání aktivních Simíků. Velmi často (hlavně na začátku) se vám tedy stane, že si tlačítka zaměníte a místo v nakupovacím módu se ocitnete v módu stavby, či několik vteřin civíte na nahrávací obrazovku, protože jste místo vymazání právě příchozí zprávu otevřeli. To se děje velmi často hlavně u systému nápovědy, proti níž jinak nelze mít jediného křivého slova. Je totiž vyvedena velmi zdařile a dopodrobna vám za pomoci vizuálních prvků (jak obrázků, tak zvýrazněných ikon) dá odpovědi na vše nezbytné, týkající se i těch nejmenších drobností. Na druhou stranu je ale svým způsobem i nesmírně otravná. Velmi často se totiž zjeví bez jakéhokoliv varování, což způsobuje nepříjemné prostoje a chvíli trvá, než se člověk dostane opět do správného herního tempa. Snížená přesnost se pochopitelně projevuje i při označování předmětů a postav. Zde je ovšem třeba podotknout, že s tím autoři počítali, tudíž pokud ve snaze označit například kávovar stisknete tlačítko nad vedle stojící kuchyňskou linkou, v mžiku vám vyjede jednoduché menu s nejbližšími aktivními předměty. Jednoduché, elegantní, funkční.

Grafické zpracování vychází z enginu, který poháněl už PC verzi. Nečekejte tedy žádnou hyperrealistickou grafiku s vysokým množstvím detailů, ale spíše jemně stylizované zpracování jak postav, tak celého herního prostředí. Vypadá však na první pohled o poznání hůře, než ve verzi pro PC. Těžko říci, čím to je. Hrany nejsou tak obroušené, jak by mohly při vědomí výkonu dnešních konzolí být, leckdy vidíte i vystupující polygony z rovné čáry, naznačující okraje domu, a co je nejhorší – počet snímků za vteřinu (framerate) se pohybuje povážlivě nízko. A nejde jenom o situace, kdy se na vše díváte z velké výšky, popřípadě z maximální blízkosti. Hra se prostě lehce kouše neustále, čehož si všimne i naprostý laik. Je dost dobře možné, že zde vznikl podobný problém, jako například s třetím dílem ságy Command & Conquer. Tedy že tvůrci vzali existující grafický engine a pouze ho „vylepšili“ do vyšších rozlišení, aby ho šlo zobrazit i na televizích s velkými úhlopříčkami. Bohužel vedlejším efektem takového usnadnění práce jsou právě výše zmíněné chyby.

Jenže ejhle…

V recenzi jsme se zaměřili sice hlavně na chyby, které jsou zapříčiněné přechodem třetího dílu na konzole, ale je třeba jedním dechem poznamenat, že The Sims 3 rozhodně nejsou v jádru špatnou hrou. Bohužel se ale zároveň nejedná o nic zázračného a člověk, zvyklý na svižné piplání se s osudem své vybrané rodinky, bude velmi nepěkným způsobem rozčarován z rozvleklosti, způsobené ač jediným možným, tak přesto komplikovaným ovládáním. Zaznít by ovšem měla ještě jedna výtka, která však s kvalitou samotné hry nijak nesouvisí, byť se také projevuje na výsledné známce. Série Sims je určena převážně dospívajícím hráčům a hráčkám, kteří v naprosté většině případů nevládnou anglickým jazykem na mistrné úrovni. U PC verze není angličtina až takový problém, protože vše je, díky myši, víceméně intuitivní. Na konzolích si ovšem musíte poměrně zdlouhavě nechat vysvětlit, k čemu jaké tlačítko slouží a jak to vlastně celé funguje.

Znalost počítačové předlohy je opravdu jen částečnou výhodou. Angličtina sice, pravda, není nijak složitá, ale textu je skutečně hodně, tudíž je velmi na škodu, že se nepodařilo do The Sims 3 na konzolích vtlačit alespoň české titulky a vystačit si musíte jen s českým manuálem. Ano, na jednu stranu tento fakt lze ospravedlnit i snahou EA o zapojení celé rodiny do hraní, kdy tatínek s maminkou vysvětlují, a dítko hraje. Jenže ruku na srdce, skutečně by vás něco takového bavilo? Minimálně na našem trhu je tedy, pokud se čirou náhodou české titulky neobjeví dodatečně, hra předem odsouzena k nezájmu těch, pro něž měla být určena především. Škoda, velká škoda.

The Sims 3
Nintendo 3DS 3DS
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360
Nintendo DS
Wii Wii

Verdikt

Několik nových prvků, určených specielně pro konzole, nedovede zakrýt poměrně velké množství chyb, znesnadňujících si tuto hru opravdu užít. Navíc, nepodpořit vydání takto komplikovaného titulu českými titulky je také velmi šalamounské rozhodnutí.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama