Killer Is Dead

Tituly od studia Grasshopper Manufacture svou svéráznou stylizací, výpravou i příběhem zcela beze zbytku naplňují mírně předpojatý stereotyp o podobě úchylné japonské videohry. I přes svou do jisté míry obtížnou uchopitelnost však produkty tohoto týmu, který vede svérázný designér Suda 51, platí za jedny z nejpřitažlivějších i pro západní publikum.

To má jejich prostřednictvím příležitost okusit něco z jedinečné kultury země vycházejícího slunce a k tomu se nechat strhnout osobitým zpracováním, kterému ze západních herních vývojářů může na poli vysokorozpočtových titulů konkurovat snad jen American McGee. Suda 51, duchovní otec série Resident Evil Shinji Mikami a dvorní skladatel série Silent Hill Akira Yamaoka v roce 2011 pod hlavičkou Grasshopper Manufacture ukuchtili pro EA povedený pikantní survival horor plný absurdního humoru - Shadows of the Damned. Loni už bez Mikamiho potěšili milovníky výstředností stále nadprůměrnou rubačkou Lollipop Chainsaw. Jejich letošní novinka ale bohužel zůstala daleko za vysokým očekáváním fanoušků.

Z říše divů až na Měsíc

Suda 51 i tentokrát vsadil na přímočarou akci a servíruje nám překvapivě elementární hack'n'slash jízdu, která je i podle samotných autorů svou temnější náladou pravým opakem výše zmíněného dobrodružství rozjuchané středoškolačky a roztleskávačky Juliet, která se loni musela vypořádat v absurdně zábavné řeži s nečekanou zombie apokalypsou. Ačkoli titulní hrdina Mondo Zappa procedí skrz zuby rovněž nejednu nečekanou hlášku, s lehkostí loňského vyprávění a úderných dialogů se nemůže Killer Is Dead ani zdaleka rovnat. Mondo se sice ohání katanou podobně elegantně jako Juliet motorovou pilou, vytáhlý mladík v dobře střiženém obleku se však nemůže co do půvabu měřit s prostořekou polonahou kočkou, která nosí za pasem hlavu svého nemrtvého přítele. Mondo působí spíš jako byrokrat z berního úřadu, který ovšem nebere lidem peníze, ale jejich ubohé životy. A je mu přitom docela jedno, kam jej další zakázka na vraždu zavede – jestli do domu Alenky z říše divů, anebo třeba až na Měsíc.

"Podobně jako atypická hudební kulisa ve vás zanechá obrazová podoba hry na dlouho hluboký dojem."

Killer Is Dead čítá dvanáct příběhových kapitol, na jejichž konci se Mondo utká s některým z relativně originálních bossů, mezi nimiž nechybí kupříkladu démonem posedlá parní lokomotiva uhánějící k Moskvě vstříc nepředstavitelné zkáze. A v podobném duchu se odehrává i zbytek úrovní. Jednou je vaším úkolem navrátit sluch nadané muzikantce, kterou o její dar připravil podlý konkurent a jindy musíte změřit síly se samotnou Yakuzou, jejíž šéf se vám pokusí pláchnout na tygrovi... O představivosti vývojářů a jejich smyslu pro originalitu tak nemůže být pochyb, zvlášť když si k nápaditému a někdy dokonce příliš neortodoxnímu až extravagantnímu vyprávění připočtete tradičně originální audiovizuální zpracování. Killer Is Dead, stejně jako jeho předchůdce, pohání Unreal engine třetí generace, přes silnou vrstvu efektů a komiksově laděnou grafiku byste jej ale nejspíš pod kapotou hry sami rozpoznali jen stěží. Podobně jako atypická hudební kulisa ve vás zanechá obrazová podoba hry na dlouho hluboký dojem, to je však samo o sobě trochu málo.

Je v jednoduchosti síla?

Jako by byla hra na pohled a na poslech důležitější než samotný dojem z jejího hraní, a to rozhodně není dobře. Jednotlivé úrovně až příliš často přerušují poměrně zdlouhavé a upovídané animace, po nichž bohužel mnohdy následuje ještě méně populární nahrávací obrazovka. Některé mise navíc utečou tak rychle a poskytují tak málo prostoru k pohybu, až si člověk musí nutně položit otázku, jaké je vlastně nezbytně nutné minimum pro to, aby měl člověk možnost se do hry pořádně zakousnout. Mondo sice na první pohled čaruje s katanou jako mýtický samuraj, ve skutečnosti jsou ale jeho schopnosti poměrně omezené a soubojový systém není bůhvíjak propracovaný. Ani tentokrát nechybí možnost dokoupit některé dovednosti v rámci primitivního levelovacího systému, v zásadě se ale boj omezuje na drcení trojice tlačítek, které jen občas přeruší spíše rušivá střelba na dálku za pomoci mechanické levačky.

Umělá paže propůjčuje Mondovi hned několik fascinujících schopností, jejichž portfolio můžete ještě rozšířit plněním vedlejších misí. Mezi hlavními úkoly si totiž lze po světě odskočit za některou z nepovinných výzev, případně se můžete pokusit sbalit jednu z krasavic, o níž váš svěřenec usiluje v napjatě očekávaném gigolo módu. Nutno však s povzdechem konstatovat, že svádění virtuálních krásek i přes možnost šmírovat je rentgenovými brýlemi snad ještě nikdy nebylo v historii videoher nudnější činností.

Primitivní minihra, která prověří vaši schopnost dívat se dívce současně do očí i do výstřihu, působí stejně tak zbytečně, jako naprosto nezvládnutě. Což je velká škoda vzhledem k tomu, že ve hrách obecně postrádáme smysluplnou porci erotiky, zejména pokud mají nálepku 18+ jako Killer Is Dead. Nechvalně proslulý simulátor znásilňování japonských školaček v tokijské podzemce jménem RapeLay vedle této samoúčelné pitomosti působí jako vrchol lechtivé interaktivní zábavy. Za vaši trpělivost a dostatečný počet virtuálních úplatků vás alespoň děvčata odmění obřím vrtákem nebo třeba zmrazovací střelou.

A dál?!

Pokud nebudete větší pozornost věnovat dalším kratochvílím, snadno se vám přihodí, že se na konec hry prokoušete dříve, než by byste měli v práci padla. To ovšem jako obvykle pochopitelně záleží především na vaší šikovnosti a zvolené obtížnosti. Zůstává však otázkou, zdali vtipné dialogy, jedinečné zpracování a originalita za každou cenu vyváží stereotypní souboje, absenci skutečně chytlavé zápletky a některé překvapivě strohé úrovně s minimem nápadů, co se level a game designu týče. O předchozích titulech od Grasshopper Manufacture jsme soudili, že si je i přes svéráznou náturu třeba s výhradou, ale nakonec přeci jen musí zamilovat každý hráč, který dává přednost jedinečnosti nad konvencí. Killer Is Dead je ale na ta příjemná překvapení trochu moc skoupý, a nenaplněné ambice tak bez výhrad nevynahradí ani přítomnost anglického i japonského dabingu, kouzelné dvourozměrné animace nebo po hříchu nezužitkované nápady, jako je třeba souboj s nepřítelem, kdy sledujete sami sebe z jeho perspektivy.