DJ Hero Recenze DJ Hero

DJ Hero

Jiří Bigas

Jiří Bigas

17. 11. 2009 23:31 2
Reklama

Už jsme se stali pěveckou hvězdou, kytarovými virtuózy i nezkrotnými bubeníky. Nyní je na čase usednout za gramofon s malým mixážním pultem a stát se hrdinou té nejdivočejší taneční párty, jakou svět videoher pamatuje.

Důvěrně známý styl

Jen málo žánrů prodělalo v několika uplynulých letech takový rozmach a tak znenadání se začalo vyhřívat ve velkorysé přízni hráčů, jako právě hudení hry. A pokud jste si snad mysleli, že největší boom v tomto odvětví už opadl, vězte, že tomu tak, jak se zdá, rozhodně není. Že hudební hry zatím neztrácejí dech, prokázal už přednedávnem vynikající Rock Band věnovaný legendárním liverpoolským Broukům. O to příjemněji překvapila novinka v podobě DJ Hero, od níž řada hráčů mnoho žhavých novinek neočekávala. A světe div se, ona je z toho parádní hra.

Pravdou je, že ovládáním se na první pohled DJ Hero nijak zvlášť neliší od osvědčeného a prověřeného konceptu Guitar Hero. Plastovou kytaru nahradila zcela nová periferie v podobě kompaktního „gramofonu“ s několika tlačítky a dalšími ovládacími prvky, v jádru jde ale – minimálně zpočátku – stále o to mačkat ve správném pořadí a rytmu různobarevné knoflíky podle instrukcí na obrazovce. To by ovšem bylo na úplně nový ovladač přeci jen trochu málo. A tak vývojáři sice zredukovali počet hlavních tlačítek na tři, ale hraní na druhou stranu současně obohatili o možnost scratchovat díky otočnému talíři, přeskakovat mezi stopami a nebo modulovat zvuk výsledného mixu podle vaší chuti.

Svobodu za písničku

I když je to možná lehce zavádějící a naivní pocit, díky širší škále prvků, které při hraní používáte, získáte mnohdy lepší kontrolu nad tím, co ze se z reproduktorů vlastně line. Zatímco v dalších podobných hrách v podstatě můžete daný flák buď zahrát dobře, nebo šatně, v DJ Hero se naskýtají příležitosti – i když nijak zvlášť zásadní – upravit lehce píseň podle svého gusta a přitom ji stále zahrát tak, jak se má. Je to dáno především několika málo efekty, jež můžete do hudební stopy vkládat víceméně libovolně, ale i trochu strategičtějším využíváním různých bonusů. Zatímco tak dostat vaše fanoušky do varu a aktivovat speciální euforický mód ne nepodobný tomu z kytarových simulátorů ještě není žádné velké umění, možnost zopakovat si „přetočením desky“ perfektně zahraný předchozí úsek se už přeci jen na vyznění skladby docela odrazí.

Příjemné přitom je, že i když se tvůrci snažili pojmout mixování trochu víc svobodně, z DJ Hero stále přímo čiší, že se jedná v první řadě o videohru. Honit se za skóre je tak i díky zběsilému tempu při vyšších obtížnostech docela lákavá výzva. Autoři naštěstí mysleli také na ty, kteří zatím nemají z her vycvičené obě ruce tak, že by jim koordinaci prstů mohla závidět i chobotnice, a jednotlivé obtížnosti všech skladeb jsou dle mých zkušeností mnohem lépe odstupňované než často bývá zvykem u série Guitar Hero. Cekově vzato ovšem ovládání gramofonu nevyžaduje ani na na té nejvyšší úrovni tak důkladnou přípravu jako v případě plastové kytary, která dokáže už na střední obtížnost řadu hráčů pěkně potrápit. Se vším navíc pomůže vydatný tutoriál, který absolvujete hned na začátku.

Oprašte staré desky

S novým ovladačem a stylem pochopitelně přímo souvisí i originální soundtrack, který může příjemně překvapit ty, kteří třeba neholdovali klasickým rockovým flákům. Zdejších 93 mixů, z nichž některé pocházejí i od ikon tohoto svébytného žánru jako Grandmaster Flash nebo DJ Shadow, je složeno přibližně ze stovky hitů nejen taneční či hiphopové scény. Vězte tak, že hru si užijí i ti, kterým třeba jinak tento styl hudby naopak vůbec nic neříká. Ze všech přítomných hvězdných interpretů jmenujme alespoň těch pár nejsvítivějších jako je Eminem, Queen, Black Eyed Peas, Jackson 5, Beastie Boys, Rihanna, The Killers, Gwen Stefani, Marvin Gaye, Tears for Fears, No Doubt či Motörhead.

Od zažitého trendu se vývojáři lehce odchýlili i v případě kariérního módu. Nic takového tady v podstatě vlastně ani neexistuje a hra se tak skládá z „pouhé“ řady víceméně pevně stanovených setlistů, za jejichž zahrání sbíráte cenné hvězdičky, jež následně proměňujete v nové skladby, avatary, doplňky i místa, kde hrajete. Pokud vám nějaký set vůbec nesedí, můžete si jej samozřejmě upravit k obrazu svému, skladbu během hry přeskočit a nebo si sestavit své vlastní vystoupení z těch nejoblíbenějších mixů úplně od základu. Sále ale přitom platí, že k další hudbě a bonusům se prokoušete výhradně skrze bezchybné zahrání už dostupných skladeb.

Pozvěte sousedy na párty

Tak jako v případě dřívějších titulů tkví i u DJ Hero hlavní kouzlo v podobě hry pro více hráčů. Pokud pomineme tu nejlevnější možnost, že se o gramofon, resp. mixování podělí/popere dvojice u vás doma, logicky se nabízí ještě party dvou DJů. To pochopitelně není žádné překvapení, ale sami si asi dvakrát gramofon na rozdíl třeba od kytary nepořídíte, takže budete nejspíš odkázáni jen na hru po internetu. A právě na to vývojáři zřejmě pomysleli, když přišli s nápadem využít v DJ Hero i kytaru ze starších hudebních her. Právě ve chvíli, kdy se jeden z hráčů ujme elektriky a druhý začne divoce mixovat, čeká vás ta pravá hudební nirvána – v tuto chvíli titul jednoznačně exceluje. Naneštěstí se skvělý nápad ani v tomto případ neobešel bez drobné mušky. Evidentním kompromisem je totiž fakt, že na kytaru můžete odehrát je zlomek dostupných skladeb. Většina je určená výhradně pro gramofon.

DJ Hero je nečekaně příjemné překvapení. Je vidět, že hudební hry ještě neřekly své poslední slovo, protože právě tento titul má v podstatě vše, co bych od tohoto žánru očekával. Největším nedostatkem hry – potažmo překážkou v úspěchu – je tak jednoduše fakt, že míra originality jde s každým podobným pokusem logicky směrem dolů bez ohledu na jeho objektivní kvality. A mě osobně mrzí, že tvůrci do hry více nezapojili kytaru, případně další nástroje, které se nám už dříve zabydlely doma.

DJ Hero
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360
Wii Wii

Verdikt

Pokud se vám ještě hudební hry nezačaly zajídat, DJ Hero vás může zabavit na dlouhé hodiny. Nějaká moucha by se sice pod kapotou titulu našla, nejde ale o nic, co by změnilo fakt, že jde o poctivou hru.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama