DJ Hero 2 Recenze DJ Hero 2

DJ Hero 2

Jiří Bigas

Jiří Bigas

28. 11. 2010 23:50 4
Reklama

Když se přibližně před rokem chystal první DJ Hero vstoupit na trh, málokdo od něj čekal víc než jen další variaci na dobře zavedené a ještě lépe prodávané hudební hry. I k mému překvapení se z tohoto relativně přehlíženého ošklivého kačátka nakonec vyklubala špičková hra, kterou jsem byl v podstatě bez váhání ochoten doporučit valné většině hudbymilovných hráčů. Naproti tomu pokračování DJ Hero vychází v tu možná nejméně příznivou dobu. Ze zlatonosného žánru se totiž v posledních měsících začíná rychle stávat naprosto vytěžené odvětví, o nějž už hráči velký zájem nejeví. Měli byste snad v případě DJ Hero 2 učinit výjimku?

Zpátky za pult

Veteráni prvního dílu se budou ihned po vložení disku do mechaniky cítit v podstatě jako doma. Na rozdíl od konkurenčních hudebních titulů se totiž v tomto případě vývojáři rozhodli veškerou svou pozornost soustředit na samotnou hru, a proto třeba i unikátní ovladač zůstal zcela beze změny. Pokud se vám tedy jeden plastový „gramofon“ už povaluje někde doma v koutě, zajisté vás potěší, že do hardwaru už investovat nemusíte. Pokud jste se s ovladačem k DJ Hero naopak ještě nesetkali, pak vězte, že mu dominuje relativně mohutný otočný talíř s trojicí barevných tlačítek, které doplňuje odpalovač Euphorie, přepínač stop a otočný čudlík, jímž porůznu modulujte výsledný zvuk. Nejde o bůhvíjak komplikovanou soustavu, nicméně začátečník se s ní musí na rozdíl od plastové kytary nějaký čas sžívat.

Podobně jako Dance Central, aktuální hit pro Kinect, se i první DJ Hero svého času dočkal oprávněné kritiky stran toho, že neobsahoval žádný kariérní nebo dokonce příběhový režim. U dvojky tak vývojáři přispěchali s reparátem v podobě módu Empire, jenž vaše dýdžejské alter ego protáhne celou hrou. Na začátku kampaně si vyberete postavu, jež je vám sympatická, případě zapojíte do hry vlastního avatara, a pak už jen cestujete od jedné světové hudební metropole k druhé a obrážíte ty nejproslulejší kluby se svými sety. V podstatě ale není třeba za tímto módem hledat nic komplikovanějšího, než je postupné sbírání hvězdiček a odemykání dalších a dalších songů na základě toho, jak dobře se vám podaří odehrát ty stávající. Čas od času na vás čeká DJ Battle ne nepodobná těm z Guitar Hero, můžete samozřejmě věnovat nějaký čas i pěstění vaší postavičky a jejího nářadíčka, ale to asi stejně nebude to hlavní, co vás u hry udrží.

Tvořivosti si meze nekladou

Už v případě prvního dílu jsme autory chválili za to, jak dobře dokázali spojit klasické rytmické hry a vaši touhu po co nejvyšším skóre s trochou vlastní svobody. V DJ Hero 2 zašli vývojáři ještě o krok dál, a hru tak posunuli mnohem blíž simulaci skutečného dýdžejingu – nebo se jim alespoň podařilo navodit takový dojem pro amatéry klubové hudby, jakým jsem alespoň já sám. Tam, kde v jedničce stačilo čas od času zaskrečovat, přehrát znovu stejný part, nebo ve správný moment přehodit přepínač, DJ Hero 2 přichází s poměrně rafinovanými prvky, jež už mají nade vší pochybnost zásadní vliv na to, jak bude váš výsledný mix znít. Skrečování dříve pevně dané nyní opravdu v závislosti na tom, jak rychle s rukou pracujete, rozezní vaše reproduktory. Často můžete zcela potlačit vokály a nechat namísto nich zaznít jen doprovod, a nebo mezi oběma stopami plynule přepínat pro co možná uchu nejvíce lahodící výsledek.

Na druhou stranu se tak ale logicky ze hry vytratil určitý prvek stability, který vám neustále připomínal, že jde o hru a bojujete především o co možná nejvyšší skóre. V DJ Hero 2 jde spíše než o body, víc o samotnou hudbu. Tu a tam vám dá hra dokonce malý prostor projevit se zcela svobodně a najednou už je jen na vás, zda-li tento styl skutečně milujete a snadno s ním splynete. Nepochopte mě ale špatně. Nemyslím to ani v nejmenším jako kritiku. Po větší svobodě hráči hudebních her pochopitelně často volají a tady jim ji vývojáři servírují na stříbrném podnose. DJ Hero 2 krásně podporuje vaši vlastní tvořivost, ale sluší se jedním dechem dodat i to, že se může pro někoho jednat o dvousečnou zbraň. Přímočarost Guitar Hero měla totiž také své výhody. Na večírek s plastovými kytarami můžete pozvat v podstatě kohokoli, ať už rockovou muziku miluje, nebo je mu ukradená. Dosáhnout mistrovství v Guitar Hero není také nic banálního, ale na některou z nižších obtížnosti se člověk adaptuje v podstatě během pár minut a ničím nerušená zábava může začít. O DJ Hero 2 to naneštěstí prohlásit beze zbytku nejde. Jednak s ním neuctíte rockera, punkáče, ani metalistu, především je ale druhý díl poměrně náročný na soustředění a ovládání, tudíž bez pořádného tréninku se s ním nehráčům nijak zvlášť nezavděčíte.

Zahraj to znovu, MTV

Když už jsme nakousli samotný soundtrack, zastavme se u něj ještě alespoň na malou chvíli. DJ Hero 2 se pyšní několika desítkami hvězdných jmen, která se přidala ke zdejší velkorysé nabídce. Z jejich dlouhého seznamu nemá smysl citovat, lze si jej prostudovat na oficiálních stránkách hry. Malé rýpnutí si nicméně odpustit nemohu. Jako pravověrný rocker jsem byl rozladěn jeho jednostranností. Proti samotným mixům nelze namítat nic, jsou špičkové a mají je na svědomí evidentní mistři svého oboru. Pakliže ale nefandíte soudobému R&B, hip hopu a elektronické hudbě, najdete ve zdejším setlistu jen těžko zalíbení. Může to znít jako paradoxní stížnost a já jsem si toho vědom. Co bych vlastně chtěl od titulu s tímto jménem? Vězte ale, že já to vím přesně. První DJ Hero mě okouzlil totiž především tím, že obsahoval vedle očekávané nabídky i řadu klasických rockových fláků či legendární motownské R&B ze 60. let.

Stejně jako se zem slehla po této hudbě, se s ní podle všeho ruku v ruce autoři zbavili i jedné skvělé funkce. Už před rokem jsme věštili, že multiplayer bude pro DJ Hero trochu problém, protože kupovat si druhý tak výrazně specializovaný ovladač kvůli zcela unikátní hře není příliš reálné. Odkázáni byste tak zůstali jen na on-line hru. Vývojáři si toho byli zřejmě rovněž vědomi, a tak nám v prvním díle umožnili zapojit do hry rovněž klasickou plastovou kytaru, byť v omezeném množství skladeb. A vězte, že to byla skvělá zábava, protože se do hry vzhledem k soundtracku skvěle hodila. U dvojky vystřídal kytaru mikrofon. A ne, není to prostě ono. Někdo bude možná z možnosti rapovat do rytmu unesený, ale můj případ to nebyl a to, že se tento prvek objevil ve hře na úkor kytary, jsem jen těžko přenášel přes srdce. Pokud se vám ale už jen při čtení těchto řádků chvějí hlasivky nedočkavostí, nedejte nic na moje nářky. Zřejmě se vám vývojáři prostě trefili akorát do vkusu a novinku si užijete.

DJ Hero 2
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360
Wii Wii

Verdikt

I když DJ Hero 2 nezpůsobí revoluci, po řemeslné stránce jde o velmi dobře odvedený titul s minimem objektivních nedostatků. Není to ale ani tak výjimečná hra, že by ji šlo doporučit všem bez výjimky. Její cílová skupina je naopak poměrně omezená a pevně daná. Její jádro si ale titul určitě užije.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama