DiRT 3 Recenze DiRT 3

DiRT 3

Dalibor Franta

Dalibor Franta

19. 5. 2011 22:29 8
Reklama

Před pěti lety nastoupila série Colin McRae rally na zcela novou cestu. Hra Dirt de facto restartovala do té doby obecně přijímané rally standardy, představila nové druhy vozidel, nové druhy závodů a vůbec se od klasické rally přiklonila spíš ke škole „off-road her“. Druhý díl v tomhle volnějším trendu pokračoval a v mnoha oblastech osekal rally podstatu série na nejnutnější minimum. Hra se více přiblížila americkému pojetí motorsportu, roli začaly hrát týmové závody, adrenalinové skoky a fantastické (od slova fantasy) městské okruhy. Třetí díl se zbavil Colina McRae v názvu. Jinak ale spíše přešlapuje na místě.

Huomio käyrä

Ale začněme na pozitivnější notu – největším tahákem nového Dirtu měl být zbrusu nový závodní režim Gymkhana. Pro ty z vás, kterým toto bizarní slovo indického původu nic neříká, vězte, že se jedná o v Americe, Japonsku (a Izraeli?!) velmi populární rally variaci na driftovací závody. Jen s tím rozdílem, že Gymkhana se odehrává v uzavřené aréně. Jezdec má na rozlehlém „hřišti“ k dispozici řadu trikových pomůcek a v časovém limitu musí uskutečnit co nejvíc bodovaných triků, nejčastěji obnášejících driftování skrz, pod, na nebo kolem něčeho. V aréně jsou rozeseté sloupy a jiné překážky různých velikostí, kolem kterých musíte pro nejlepší bodový výkon určitý čas kroužit, jsou tady speciální výseče určené pro gumování (smykování na místě), jsou tady skokánky, driftovací brány, podjížděcí brány a mezi tím vším i řada k rozbití určených pěnových výplní. Vítězí ten, kdo provádí čisté triky bez chyb, kdo nebourá a za pomoci multiplikátoru bodů inkasuje nejvyšší odměny.

Pravdu povedíc, nám Gymkhana zrovna k srdci nepřirostla, ale to může být obecně důsledek toho, že jsme na podobné trikové aktivity od přírody nešikovní a dřevění a vůbec jinak rozličně nekompatibilně stavění. Povinné Gymkhana závody v sezóně jsme spíš protrpěli, ale to neznamená, že by si tenhle druh soutěže nemohl najít své fanoušky – ostatně i tvrdá simulace jako Forza si vytvořila slušnou komunitu fanoušků driftu, tak proč by se to nemohlo povést i třetímu Dirtu. Zvlášť když vychází vstříc širšímu publiku zjednodušeným ovládáním a obecně mnohem méně strmou křivkou učení. Obecně asi záleží, jak se k podobnému druhu showmenství stavíte. Pokud vám přijde, že hra na gumovanou nemá v primárně závodním titulu co dělat, asi holt nejste cílovka.

Attention, la courbe

Poměrně podstatnými změnami prošel režim kariéry. Útulný a stylový karavan z druhého dílu nahradily tentokrát o něco méně osobní, zato ale mnohem přehlednější diamanty – trochu jako z prvního Dirtu. Každou sezónu (z celkem čtyř) teď reprezentuje jeden trojúhelníkový diamant o třech závodních soutěžích. Ty nabízejí klasickou paletu různých závodních stylů a jsou zakončeny shakedownem dvojic. Teprve až v rámci těchto dílčích závodů shromáždíte dostatečný počet bodů, otevře se uprostřed diamantu čtvrtá, závěrečná soutěž sezóny, obvykle ve formě amerických X Games. Co na tomto systému hodnotíme velmi pozitivně je citlivější dávkování klasických rally erzet. Druhý díl tento styl závodění prakticky zcela eliminoval a na poctivou erzetu člověk narazil možná v jednom z pěti závodů. Trojka dává rally mnohem více prostoru, možná i na úkor pro mnohé zajímavějšího Rallycrossu nebo Landrushe, jejichž místo teď ve větší míře nahradila právě triková Gymkhana.

الاهتمام منحنى

Závodní režimy ovšem musí nutně budit rozpaky. S výjimkou už zmíněné Gymkhany totiž Dirt 3 nepřináší v non-rally závodech vlastně vůbec nic nového. Je tady rychlý Trailbazer pro závodní speciály, Rallycross, Landrush pro buginy a trucky a… to je vše. Z kariéry zmizely paradoxně i závody spolupracujících dvojic nebo různé hecovací souboje s ostatními jezdci ze seriálu. Codemasters se kupodivu nepoučili ani z častých výtek na nedostatek tratí v Dirt 2 – situace ve trojce je totiž prakticky totožná. První dvě sezóny vám to ani tak nepřijde a tratě se opakují spíš sporadicky, ale tím jako by si Codies vystříleli všechen prach a počínaje třetí sezónou nastupují na známou cestu recyklace okruhů. Opět tak dochází k situacím, kdy jediný rozdíl činí to, jestli trať jedete ve dne nebo v noci, po nebo proti směru hodinových ručiček, za krásného počasí nebo za sněhového blizardu. Jako by to nestačilo, nemá Dirt 3 ani žádný vysloveně trademark okruh nebo závodiště, něco, co by se vám hned v prvních hodinách vrylo do paměti a kam byste se rádi vraceli. Pro nás mělo ve dvojce tuhle skvělou atmosféru Chorvatsko nebo Utah, Dirt 3 ale ničím podobným, snad s výjimkou rallycrossu v Monacu, neoslňuje a nabízí stabilně fádní paletu tratí.

Uzmanību līknes

Ve výsledku tak Dirt 3 představuje spíše zklamání, než návrat legendy. Druhý díl dal Codemasters do rukou silný základ, na kterém mohli stavět – bohužel trojka tento nadějný koncept jen zrecyklovala, a to včetně všech podstatných chyb. Nový herní režim Gymkhana si jistě svoje fanoušky najde, v Evropě to ale bude mít podstatně těžší. Přece jenom starý kontinent je tradičním hájenstvím klasického WRC a americká posedlost udělat z každého sportu show pro závisláky na Red Bullu je nám stále, díky bohu, spíše cizí. Jistě, Dirt 3 se pořád skvěle hraje, pořád jsou to ty náročné, adrenalinem nabité závody, které nemají v současné nabídce off-road her absolutně žádnou konkurenci (možná to je právě ten problém). Ale to zkrátka nemůže a nesmí na absolutorium stačit, když je už podruhé zanedbána obsahová část. Pokud máte ve sbírce dvojku, trojka vám kromě nových tratí nic zásadního nepřinese.

DiRT 3
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Po nadějně nakročené dvojce přešlapuje Dirt 3 na místě. Opakuje stejné chyby, zanedbává obsah a obecně hřeší na to, že v žánru off-road závodů nemá žádnou konkurenci. Tohle jeden trikový režim nespraví.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama