Dlouho byla představa Burnout Paradise značně nekonkrétní. Několik měsíců po prvním oznámení (tehdy ještě pod pracovním názvem Burnout 5, ačkoli šlo podle všech racionálních měřítek o díl šestý) se museli fanoušci spokojit s několika renderovanými automobily a statickými scénami znázorňujícími působivé nasvícení herního prostředí. Pak, jako z čistého nebe, přišla zcela zásadní informace – nový Burnout naskakuje na vlnu otevřeného města ve stylu „dělej si co chceš, kde chceš“. Bylo zřejmě jen shodou okolností, že jsme se zhruba ve stejné době dozvěděli, že další Need For Speed tento léty protěžovaný systém opouští ve prospěch tradičního seriálu závodů na uzavřených tratích. Jakoby si obě hlavní závodní série od EA prohodily role. I po odhalení podstaty města Paradise City se však našli mnozí, a autor tohoto článku určitě mezi ně patřil, kteří nebrali „marketingové tlachy“ příliš vážně a v klidu věřili v další, krásnější inkarnaci starého dobrého Burnoutu.

Všechno bude jinak

Fakt, že v žádném případě nešlo jen o prázdné řeči, na nás v plné tíži dopadl už v úvodu hratelné prezentace, kdy jeden z designérů z Criterion Games rezolutně prohlásil: „Zapomeňte na staré Burnouty, skoro všechno bude jinak.“ A od okamžiku, kdy jeho vůz vyrazil na ulice k volnému popojíždění, se nás zmocnil zvláštní pocit nejistoty. Nejistoty ze skutečnosti, že nás hra nedovedla za ručičku na startovní rošt prvního závodu kariéry. Co máme jako dělat? Prezentující má po ruce hned návrh: celé město je pochopitelně designováno tak, aby skýtalo maximum příležitostí pro krkolomnou automobilovou akci. Což takhle vyjet až na střechu několikapatrového parkoviště a porozhlídnout se? To se dalo čekat, na okraji střechy je připraven skokánek, s boostovým rozjezdem doletíte na další, nižší, a tam je šroubovitě tvarovaná rampa, kterou lze za letu šikovně využít k vykonání 360 stupňové otočky kolem vlastní osy. Bereme joypad do ruky a na pokyn pánů vývojářů zkoušíme další kousek – prudké zastavení vozu pomocí ruční brzdy, když je cílem smykem zaparkovat mezi stojící vozy. Pocit z ovládání je důvěrně známý a velice solidní, tohle je rodinné stříbro Burnoutu, ale přesvědčeni stále nejsme. Je to jako nezávazný tréninkový režim Tonyho Hawka, zábavný ale kde leží vyšší meta, ke které bychom shlíželi? Krom toho, vážili jsme dlouhou cestu hlavně proto, že chceme závodit, bourat, drtit soupeře a vyhrávat. Kde je Road Rage, kde je Burning Lap a kde Grand Prix?

Město plné čísel

Ne tak hrr. Než se dostaneme k jádru hry, předvedeme si další skvělou inovaci. Každá ulice v Paradise City má svoje statistiky a rekordy. Vjeďte do kterékoli s podrženým příslušným tlačítkem a hře tak oznamujete pokus o překonání stávajícího rekordu. Jestliže ho doopravdy dáte, okamžitě přepisujete dějiny a to nejen v rámci vaší vlastní hry ale také v rámci všech zasíťovaných her lidí ze seznamu vašich přátel. Pobývá-li další spřízněný burnoutista zrovna ve městě, dostává s minimální prodlévou zprávu o překonání rekordu. A pokud ten starý držel právě on, můžete vzít jed na to, že ho to nenechá klidným.

Rajské splynutí

Tato bezprecedentní propojenost onlinové a offlinové závodní hry (ne, na Test Drive Unlimited jsme nezapomněli) však zdaleka nekončí u sdílených statistik. Stačí přijmout pozvánku soupeře a obě hry (vaše i jeho) rázem magicky splynou v jednu. Ještě před okamžikem jste byly osamocenými hrdiny vašeho soukromého světa a teď jej sdílíte se soupeři připravenými k ostrému boji. Bez nutnosti se složitě domlouvat v lobby, bez jakéhokoli přerušení v naprosto plynulém překrytí dvou (tří, čtyř, pěti...) exemplářů Paradise City. A když se kohouti ocitnou na jednom dvorku, není ani nutné se vzájemně vyhledávat, abyste okamžitě mohli závodit. Zvolte si třeba disciplínu nejdelší smyk a pusťte se do klouzavé práce. V pravém horním rohu hra okamžitě sleduje zobrazuje aktuálně nejlepších pokusů, hitparádu party šílenců pálících gumy na různých ulicích téže lokace.

Harmonika

Dobrá, dobrá, to už je lepší, ale pro smilovaní boží pojďte už závodit, nemůžeme se dočkat toho, jak bude v téhle ostré, šedesát framů za sekundu svištící, grafice vypadat takedown. Opět dostáváme do ruky joypad – chceš závodit, tak dělej. Hledáme menu, kde bychom si vybrali nějaký pěkný okruh. Kam se vlastně schovaly? Žádné nejsou, zapomeňte na menu. Jakmile se jednou Burnout Paradise načte, už ho neopustíte, žádné načítání, žádné pauzy, žádné volby křížovým ovladačem. Tak kde je safra start? Otočte se. Vidíte nejbližší světelnou křižovatku? Jeďte tam, zastavte a stlačte R1 plus L1. Zde byl právě stanoven začátek závodu. Vede ulicemi ale bez přísně stanovéné tratě – vystřelte kudy se vám zachce, zkraťte si to, produlžte. Zabijte se, je to jenom vaše věc. Ostré kolo proti muži z Criterionu. Je drsný, zkušený, škodolibý. Tohle je nefér, plnou vahou na nás udeří kladivo takedownu. Karosérie se mačká jako harmonika a deformuje se i šasi (to tu dřív nebylo). Mnohonásobně detailnější a hrozivější než dřív. Ale to už na nás mrká „oko“ PlayStationu, kamera nové generace Eye, „udělej drštičku“ vykřikuje soupeř, vyletí ptáček a poraženecký obličej je zvěčněn v polaroidovém rámečku. O sekundu podzěji je důkaz potupy přenesen na obrazovku soupeře. Ten se sebevědomě usmívá.

Otázky bez odpovědi

Zapomeňte na staré Burnouty, protože tenhle je opravdu skoro ve všem jiný. Nechtějte po vývojářích, aby dokola vyráběli tutéž hru s vylepšenou grafikou, tleskejte jim za odvahu bořit staré pořádky, polidšťovat technologii, skutečně inovovat. Znamená to, že Burnout Paradise bude super kvalita? Kdo to má vědět po půl hodině oťukávání? Sólo kariéru povzbudí odemykatelná auta a postup na žebříčku, herní systém se rovnou měrou opře o bouračkovou destrukci (auto jede, dokud má čtyři kola plus možnost instantních oprav průjezdem tunelů ve stylu starých Wipeoutů) i závodnické umění a bouračkový mód splyne s hrou podobně bezbariérově jako všechno ostatní. Dokud však nedostaneme do ruky finální verzi a nevystavíme jí zatěžkávacímu testu, netroufneme si Burnout Paradise rázněji posuzovat. A obáváme se, že to nebude dříve než v prvním čtvrtletí příštího roku.

Kam dál?

20. october 2009

Řekni mi, jak řídíš, a já ti řeknu, co hrát

Téma pro PC, konzole a psp

Auta sem, auta tam, co já s nima udělám?

Zdeněk Princ20

18. february 2009

Invaze 2008 - redakční kategorie

Téma pro PC, handheldy a konzole

Nejlepší hra bez rozdílu platforem a další dílčí ocenění

Redakce Hrej.cz22

22. january 2008

Burnout Paradise

Recenze pro konzole

Crash! Boom! Bang!

sleepless.37