Grand Theft Auto IV Článek Grand Theft Auto IV - multiplayer

Grand Theft Auto IV - multiplayer

Dalibor Franta

Dalibor Franta

4. 5. 2008 22:00 2
Reklama

Je to dar, velí první signální, když 15 multiplayerových modů poprvé zaútočí na vaše nejzákladnější smysly. Liberty City bez omezení a bez ústupků, za plného provozu, pulzující životem, s aktivní policií, vrtkavým počasím, proměnlivou denní dobou, desítkami dopravních prostředků a až šestnáctkou psychicky labilních jedinců ochotných zabít pro pár dolarů třeba i telegrafní sloup. Je tu všechno jak jsme si to vždycky přáli a funguje to přesně jak jsme chtěli. Bohudík i bohužel. A to všechno se skrývá za jediným stiskem tlačítka Nikova mobilního telefonu. Ve dne i v noci, na začátku stejně jako na konci. A dříve nebo později… dříve nebo později stiskne tohle tlačítko každý.

Jak to funguje

Podobně jako dnes už všechny konzolové hry pro více hráčů, disponuje také multiplayer GTA rozdělením na bodované a nebodované režimy. V bodovaných zápasech se rozděluje mezi nejlepší hráče hotovost, která slouží coby základní rozlišovací prvek herních schopností, stejně jako k odemykání bonusových oblečků či obličejových setů. Prostý matchmaking se pak na základě výše vašeho bankovního konta stará, abyste ve hře nenarazili na hráče výrazně nad nebo pod vaše schopnosti. Nabídka 15 herních modů spolehlivě pokrývá různorodou směsici herních stylů a nabízí vše od klasické vyvražďované v deatmatchi, přes řadu týmových akcí a závodů, až k několika velmi povedeným kooperativním scénářům. Lze se utkat na celé ploše Liberty City nebo jen v některých jeho uzavřených částech, na nože, na granáty, na cokoliv vás napadne. Zkrátka k povídání je toho hodně a prostor máme omezený, budeme se proto soustředit na několik málo – jak věříme – nejzábavnějších a – jak jsme měli možnost si ověřit – také nejhranějších modů, které propůjčují multiplayeru GTA onu osobitou příchuť městské akce bez zábran.

(Team) Mafiya Work

Mafiya Work, zejména ve své týmové podobě, je ideální ukázkou modu, který ke zvládnutí potřebuje víc než jen touhu po krvi a výkonný raketomet. 16 hráčů, případně 2 až 8 týmů, zde plní sadu náhodně vybraných úkolů, které se během hraní dozvídají prostřednictvím svých mobilních telefonů. Rozpětí úkolů je široké a zahrnuje například krádeže vytipovaných (a obvykle střežených) aut, likvidaci nepohodlných svědků a konkurenčních gangů, případně náročnější eskortovací mise. Vtip je v tom, že nikde nevíte jaký úkol vás za chvíli čeká a kam se k jeho splnění musíte dostavit. Okamžitě po vyřízení zadávacího telefonátu se proto strhává zběsilý závod za bodem na mapě, který je mnohdy vystřídán ještě zběsilejší bitvou mezi právě dorazivšími hráči. Pokud se do celé akce zamotá ještě policie (před začátkem každého herního modu je možné policii deaktivovat, ale v zájmu zachování správné hladiny policejního inferna to nedoporučujeme) bývá celá podívaná o to zajímavější a nebezpečnější.

Cops n’Crooks

Bezesporu jeden z nejlepších a zdaleka nejtaktičtějších herních modů ve hře. Hráči si zde zahrají starou známou „na policajty a na zloděje“, přičemž neoblíbení „policajti“ si tentokrát užijí všech výhod mocné ruky zákona. Parta zlodějů musí ochránit svého bosse a eskortovat jej na namátkou vybrané místo určení (tzv. režim „All for one“), začíná však jen lehce ozbrojena, bez aktivního radaru a hlavně bez dopravního prostředku. Oproti tomu policie vstupuje do hry v zásahových vozidlech, po zuby vyzbrojená – až do konce však netuší, kde se nachází zlodějský eskort plac. Hra na obou stranách vyžaduje precizní komunikaci a plánování, není možné byť jen na chvíli vypadnout z role. Řadoví gangsteři musí jen za pomocí pistolí odrazit prvotní nápor zásahových vozů, ochránit bosse a zároveň co nejrychleji najít vhodný dopravní prostředek. Ani pak ale nemají vyhráno – při honičce městem je nutné odlákat policii od auta s bossem, zdržovat a klást pasti (hořící autobus napříč jednosměrnou funguje spolehlivě).

(Team) Car Jack City

Další taktická lahůdka, třebaže se to na první nemusí zdát. Cíl je prostý – krást drahá auta a dopravit je pokud možno v co nejpůvodnějším stavu na pevně dané a všem hráčům známé místo určení. Celý mód se dá hrát několika způsoby. Buď se můžete věnovat „poctivé“ loupežničině a auta si pěkně ukrást, převést a odevzdat, nebo se pustíte do role zloděje na druhou. Počkáte si na své protivníky v blízkosti konspirační garáže, kam se všechna auta svážejí a pak je dávkou z AKáčka přesvědčíte, aby se pustili volantu. V lepším případě získáte lehce poškozené auto s minimem námahy, v horším vůz totálně zdemolujete – v obou však bodujete pouze vy (peníze za zabití) a ne soupeř. V týmové hře se samozřejmě úkoly dělí a celý koloběh nabírá na složitosti.

Jmenovat by si samozřejmě zasloužily i další. Kooperativní Hangman’s Noose, kde hráči eskortují VIP před útokem NPC zásahových jednotek, zběsilé závody GTA Race kde se může na dvaceti městských okruzích utkat cokoliv od motorek až po motorové čluny, nebo Turf War, vysoce zábavné obsazování území na mapě, jež následně produkují pravidelný příjem do týmové pokladny. A mluvíme-li o mapě, máme na mysli TU mapu. Liberty City plné chodců, aut, policejních hlídek a desítek a stovek ulic. Právě tady tkví kouzlo GTA multiplayeru, které je třeba zdůraznit. V nekonečné volnosti co do pohybu a volby prostředků, ve městě, které nepřestává existovat a žít nehledě na hrůzy, jež se v něm odehrávají. Ostatně kde jinde se vám stane, aby vás v deatmatchi naháněla kromě smečky protivníků taky do extrému vyhvězdičkovaná policie?

Odvrácené ostří

O co větší je potenciál multiplayerového GTA, o to víc nás mrzí některé jeho nedostatky. Ten zdaleka nejzávažnější však pramení spíše z povahy hry samotné, než z nedbalosti vývojářů. Každá břitva má dvě hrany a tak i nekonečné možnosti, rozlehlost území, násilí a zběsilá rychlost – všechno to podstatné a jedinečné – to všechno zároveň nesmírně korumpuje. Možnosti a dění kolem vás často přebíjí myšlenku hry samotné a dotlačí jakýkoliv smysluplný mód až do stádia, kdy už žádnou myšlenku nemá. Mohou za to vesměs nedisciplinovaní hráči, kteří strženi destrukční horečkou nedbají předem stanovených úkolů, ba dokonce ani týmové příslušnosti. Věnují se všemu, jen ne tomu, co je třeba, vraždí všechno živé i neživé a pod tíhou ultimátní destrukce dokonale huntují zážitek všem ostatním. Město se tak hemží auty nacpanými nepřetržitě střílejícími piráty silnic, až si jeden připadá jako na tržišti v Mogadišu. Některé kooperativní módy, ale třeba i obyčejné závody tak s bandou neznámých, vesměs velmi mladých a zaručeně psychicky vážně narušených jedinců vlastně není možné hrát, což – alespoň do doby než shromáždíte dost financí na postup mezi vyšší a nekonečně rozumnější šarže hráčů – redukuje výběr na několik málo deatmatchových variací. Je to jistě úkaz běžný pro všechny multiplayerové hry, povaha GTA spolu s absencí dnes už běžných bodových postihů však tento jev mnohokrát násobí. Situaci nepomáhá ani ne právě pohodlný interface herních lobby a těžkopádný přístup přes mobilní telefon. Pokud se chcete vyhnout častému bloudění mezi herními režimy v různém stádiu destrukce, musíte se spolehnout na úzký okruh přátel a prověřených kontaktů. Pouze pracují-li všichni hráči tak jak mají, je možné si kouzlo zdejšího multiplayeru vychutnat v jeho pravé a zamýšlené podobě. A je to podoba nad všechny ostatní!

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama