Skate 2

I díky videohrám se povědomí o tomto sportu rozšířilo na konci devadesátých let také u nás. A právě všichni ti, v jejichž denní mluvě se usadila slova jako Ollie, Kickflip a Method, nadšeně křičeli radostí nad prvním dílem hry Skate. Proč? Protože to byl ten nejlepší způsob, jak se stát mistrem zatraceně rychlých koleček pouze za pomoci gamepadu a přitom cítit podobné mrazení v zádech, jako ti, pro něž jsou U-rampy denní chleba. Jenže to bylo před více než rokem. Mezitím si všichni zvykli na netradiční úhel kamery, intuitivní, ale zatraceně těžké ovládání (cizí slovníky pro to mají vynikající výraz „easy to learn – difficult to master“) a křupavé držkopády. Nyní se však kontury druhého dílu začínají lehce rýsovat ve východu San Vanleonského slunce. Bude to nadpozemská kráska, lákající na skejťáckou ambrózii či faldíky obtěžkaná nána, celá pobryndaná kolomazí a s lýtky plnými modřin?

Prozkoumejte...

Říká se, že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky, ale autoři Skate 2, studio Black Box (které bylo mimochodem po vydání hry rozpuštěno), se snaží vám na tváři vyloudit udivený výraz ještě jednou úplně stejnými prostředky. Zase budete moci křižovat otevřené město od čerta k ďáblu, přijímat úkoly, vydělávat peníze, ty utrácet za značkové gatě a nový obrázek na skejtu, zkrátka klasický kolotoč. Jenže ono město je totálně nudné. Autoři se vám sice snaží vnutit dojem, že se pohybujete ve skutečně žijícím městě. Ale uznejte sami, kdy naposledy jste v Praze, Brně nebo Ostravě viděli, že by se po chodnících proháněli výhradně skejťáci a kočkovali se s okolo projíždějícími luxusními sporťáky a SUVčky? Navíc stylizace do skejťáckého ráje (který ještě podtrhují lehce dementní dialogy v in-game animacích) má hodně daleko do elegance v jedničce, kdy vám připadalo, že takové město skutečně může existovat a není to jen fantazie, kterou špatně placený designér nedokázal udržet na uzdě. Možností jak ve městě skotačit není moc. Nějaké ty povinné úkoly, kterými se prokousáváte pseudo-příběhem, pár míst, kde můžete předvést povedený trik a „ovládnout“ tak třeba autobusovou zastávku (dokonce i online, takže vaše skóre uvidí všichni) a když už opravdu nebudete mít do čeho píchnout, tak si aspoň zaběhnete do postranní uličky a tam… Tam si přemístíte překážky přesně tak, jak budete potřebovat. Žhavou novinkou ve Skate 2 je totiž možnost seskočit ze skejtu a promenádovat se na vlastních nohách. Kromě toho, že se díky tomu můžete dostat ze zapeklitých situací (třeba zaseknutí za překážkou) a jak již bylo zmíněno i přemísťovat překážky (což je vlastně také jenom laciný trik, protože můžete přemístit opravdu minimum věcí) vám ale tato „vymoženost“ k ničemu není a autoři mohli vynaloženou energii klidně investovat do něčeho jiného.

i Zdroj: Hrej.cz

Poslechněte si...

Do čeho? Rozhodně ne do soundtracku, protože ten je naprosto boží. Ten je tak boží, až to možná hezké není. Už v jedničce jsme skákali ze zábradlí za zvuku mistrně vybraných melodií, ale se zvukař vytáhl ještě víc. Skvěle namíchaná směsice hard rocku, hip-hopu, rapu, R'n'B, indie rocku dává dohromady výtečný pokrm, který je radost vychutnávat pěkně sousto po soustu. S každým kousnutím objevíte novou přísadu, nového interpreta, který vám okamžitě kápne do noty a vy budete skákat přesně tak, jak bude pískat. Tak dokonalá symbióza mezi hrou a hudebním doprovodem tu nebyla hodně dlouho a není žádná hanba nechat běžet in-game hudební přehrávač a u toho dělat něco úplně jiného. Třeba si číst. Nebo drát husí peří. Klasici mohou též ladit pianino. Určitě už jste natěšeni, jak si vaše sluchovody pošmáknou. Ale přátelé, to jste ještě neslyšeli o zvucích! I obyčejné přeskakování z chodníku na silnici je nádherně ozvučeno, až by člověk málem zapomněl, že grindování po zábradlí je na tom ještě lépe. A co teprve rachocení kostí, které se velmi rychle snášejí na rozžhavený asfalt, to je teprve radost.

Zvukař Skate 2 musel být jednoduše génius.

Jednička byla oslavována hlavně proto, že přinesla zcela nový způsob ovládání analogovými páčkami. Ani ve dvojce čudlíky potřebovat nebudete, zatímco rychlé a lehce odvážné palce každopádně ano. Na svém místě (tedy někde u kotníků) je i kamera. A obojí je super, protože "tombraiderovských" kamer mají všichni plné zuby. Úkoly, které vám jsou nabízeny různě po městě, si konečně můžete vybírat i v přehledném seznamu a nemusíte se plahočit dlouhé minuty po chodníku jen proto, abyste mohli přijmout výzvu od umaštěného borce s rybářskou hučkou na hlavě. Odpadá tak i další problém jedničky – nutnost naučit se mapu města nazpaměť, ačkoliv při závodních disciplínách se i tohle může hodit. Zejména v multiplayeru, který nabízí o trochu pestřejší sestavu módů než minule, využijete důkladnou znalost všech postranních uliček a skrytých míst, na kterých můžete nahnat o pár bodíků více.

i Zdroj: Hrej.cz

Otestujte...

Všimli jste si, že ještě nepadlo ani slovo o grafice? Důvod je jednoduchý – je totiž mimořádně rozporuplná. V San Vanleoně se najdou místa, která vám vyrazí dech, začnou s ním hrát baseball a odpálkují ho na homerun. Třeba hodně oblíbená obří U-rampa, kde se schází všichni skejťáci z okolí (a v multiplayeru si sem najdou cestu i přespolní) nebo mramorová kašna poblíž radnice. Jenže pak se stačí podívat do korun stromů, na projíždějící auta a hlavně na vaši nohu, která je na skateboardu. Ta se totiž nehne o milimetr, ani když uháníte ze strmého kopce. Působí to neskutečně toporně a rušivě, protože zatímco se celé tělo zmítá ve snaze odpíchnout se od silnice ještě trochu rychleji, noha od kolena dolů zůstává pevně přibitá na prkně.

Skate 2 není sice žádný zázrak, ale poctivá řemeslná práce ano. Tuhle sice chybí cihla, támhle někdo zapomněl tvárnici a občas si budete připadat jako na rozviklaném rezavém lešení. Ale až budete stát na vrcholu obří U-rampy, okolo bude řvát několik tisíc diváků a vy se zlehka odpíchnete od okraje (ano, ve Skate 2 je náhražka za populární X-Games), narostou vám křídla přímo jestřábí.